Jak se motivovat správně a proč se nespoléhat jen na odměny

Lucie Klátilová

|

4. 2. 2023

|

287

Myslíte, že abyste se motivovali k určitým činnostem, potřebujete se vždy něčím odměnit? Jako doplněk je to super, ale v dlouhodobém horizontu vám tento způsob nedoporučuji. Systém výkon – odměna totiž ničí vaši vnitřní motivaci. Co to motivace vlastně je, jak si ji často nevědomky oslabujeme a jak ji můžete naopak posílit? Pojďte si posvítit na to, jak se motivovat správně.

Co to motivace vlastně je?

Motivace je hypotetický koncept, jehož zkoumáním se snaží vědci odhalit a pochopit, proč a za jakých podmínek dochází k energizaci našeho organismu. Přeloženo do lidštiny: snažíme se tak pochopit, proč některé aktivity zvládáme levou zadní a do jiných se nám prostě vůbec nechce. Co je za tím? Co vás nabíjí a co vám energii bere? A co váš vnitřní motor ovlivňuje nejvíce?

Slovo motivace je odvozeno z latinského slova movere (hýbat či pohybovat), a je obecným označením všech vnitřních podnětů, které vás vedou k určitému jednání. Je to zkrátka to, co vás pohání, abyste přemýšleli, vynalézali, pracovali, studovali, zkrátka dosáhli nějakého určitého cíle. A to, ať se jedná o naplňování velkolepých vizí nebo třeba jen vykonávání běžných denních úkonů.

Vsuvka pro fajnšmekry:

Různé motivační teorie

Teorií, které proces motivace zkoumají a vysvětlují, jak se motivovat, je nespočet. Mezi ty nejznámější motivační teorie patří:

  • Adamsova teorie spravedlnosti;
  • Alderferova teorie motivačních potřeb ERG;
  • Herzbergova dvoufaktorová teorie;
  • Maslowova hierarchická teorie potřeb (pyramida potřeb);
  • McClellandova teorie získaných potřeb;
  • McGregorova teorie XY;
  • Skinnerova teorie zesílení/ pozitivního posílení;
  • Vroomova teorie očekávání.

Zaměřují se na různé situace, různé formy motivace a různé osobnostní i firemní profily. Ne na každého působí ty samé faktory stejně. Ne v každém pracovním prostředí lze využít stejných technik. Motivační faktory jsou velmi individuální, na každého funguje trochu něco jiného.

Velmi zjednodušeně se dá říct, že motivace vaše hnací síla, která se skládá z jednotlivých motivů (pohnutek). A těch je celá řada:

  • potřeby (biologické/ primární, sociální/ získané),
  • hodnotový žebříček,
  • pudy,
  • zájem, ambice / aspirace,
  • cíle,
  • ideály,
  • zvyky.

Motivace je souhrn všech potřeb a pocitů, jako jsou radost, zvídavost a očekávání, které pohání nebo tlumí vaše chování a ovlivňují to, zda něco uděláte nebo nikoliv.

Motivační faktory jsou velmi individuální, na každého funguje trochu něco jiného.

– Jak se motivovat –

Druhy motivace

Jaké druhy motivace existují a jak se motivovat správně a tak, abyste si naopak neuškodili? Motivaci rozlišujeme ve dvou rovinách. V té první ji dělíme podle toho, zda vychází z vnitřních nebo vnějších podnětů, a ve druhé podle toho, zda se jedná o pozitivní motiv (odměnu) nebo negativní (strach).

Vnitřní vs. vnější motivace

Vnitřní motivace vychází z vás samotných, vašich hodnot, potřeb, tužeb i přání. Vývojově nižšími faktory ovlivňujícími vaši vnitřní motivaci jsou zejména vaše základní životní potřeby (hlad, žízeň, spánek atd.) nebo třeba samotná potřeba jistoty a bezpečí pro vás, vaše potomky a vaše nejbližší.

Jakmile své vývojově nižší potřeby naplníte, začnou vás ovlivňovat vývojově vyšší motivy: postavení ve společnosti, láska, socializace a komunita, seberealizace (činnost samotná a uspokojení z ní) a hledání smyslu života. Jednotlivé motivy jsou propojeny a vzájemně se ovlivňují. 

Běžné motivy (vnitřní motivace):

  • vaše potřeby (potřeba jistoty a bezpečí, potřeba seberealizace a hledání smyslu života),
  • osobní vize a mise, silné PROČ,
  • osobní hodnoty, hodnotový žebříček,
  • osobní postoje a přesvědčení,
  • touhy a přání,
  • a další.

Oproti tomu vnější motivace (jak název napovídá) přichází zvenčí, z vašeho okolí. Většina z nás přirozeně touží po tom, aby se o nás naši nejmilovanější zajímali, abychom někam patřili, aby nás a naši práci někdo ocenil. A mnohokrát v tom má prsty i naše ego, které nás nutí vyžadovat od ostatních potvrzení o naší jedinečnosti a (sebe)hodnotě.

Běžné motivy (vnější motivace):

  • strach (z hrozícího nebezpečí, ztráty zaměstnání nebo že nedostanete prémie atd.) a výhrůžky,
  • odměny a benefity (peníze obecně, dovolená navíc, vyšší mzda, možnost kariérního růstu, výhodnější podmínky,…)
  • potřeba se zalíbit, touha po pochvale a uznání druhých,
  • a mnohé další…

Negativní vs. pozitivní motivace

A pak je tu motivace pozitivní a negativní. Většinou je znáte jako odměnu a trest nebo cukr a bič. Pozitivní motivaci zpravidla lépe přijímáte. Pravdou ale je, že oba tyto póly mají svá pro a proti a ve své přirozené podobě jsou vlastně rovnocenné. Navíc na každý typ člověka působí lépe něco jiného.

Ne všechny druhy negativní motivace jsou špatné. Mezi negativní motivy řadíme například strach o život, který je z evolučního hlediska formou přirozené obrany proti hrozícímu nebezpečí a který našim předkům umožnil přežití. V dnešní době vám bude asi povědomější spíše strach ze ztráty zaměstnání či finanční ztráty, přílišný tlak zaměstnavatele/partnera na váš výkon nebo nepřátelské či konkurenční prostředí.

Pozitivní motivaci si představte jako libovolný druh odměny. A to hmotného nebo nehmotného charakteru. Může to být stejně tak pochvala a uznání, jako třeba možnost kariérního růstu, vyšší mzda či prémie, firemní benefity nebo dovolená navíc. Zní to báječně, že ano. Bohužel je ale prokázáno, že odměna v mnoha případech snižuje radost z dobře vykonané práce a vnitřní motivaci.

Co je pro vás tedy nejlepší?

Který druh motivace je lepší: vnitřní nebo vnější?

Vaše chování utvářejí obě tyto složky společně, a dokonce se vzájemně ovlivňují. Větší dopad na vás a vaši aktivitu má ale motivace vnitřní. Její úroveň, narozdíl od podnětů z okolí, obvykle bývá ustálená a svým způsobem zakořeněná. Nepotřebujete ji tedy neustále přiživovat, abyste ji udrželi. Vychází totiž z vás.

Jakmile máte silnou a dobře provázanou vnitřní motivaci (máte silnou osobní vizi, znáte své proč a jednáte v souladu se svými osobními hodnotami), tak ta vnější už nemá tak velký význam pro energizaci našeho organismu. V opačném případě ani dobrá vnější motivace není schopná naplno (nebo třeba zčásti) ovlivnit motivaci vnitřní.

Jak se motivovat
Friendly reminder: Jak se motivovat

Co ohrožuje vaši vnitřní motivaci?

Mnozí pedagogové, zaměstnavatelé a dokonce i někteří průvodci či koučové nám říkají, jak se motivovat pomocí odměn, a že soutěžení a srovnávání stimulují náš zájem a přinášejí nám radost. V krátkodobém horizontu se to možná tak může zdát, jenže opak je pravdou. Z dlouhodobého hlediska vám to škodí.

Závislost na vnějších podnětech

Studie prokázaly, že z dlouhodobého hlediska mají odměny na vaši vnitřní motivaci negativní vliv. I kdybyste se věnovali aktivitě, která vás neskonale baví a naplňuje, jakmile začnete dostávat pravidelně odměnu (peníze nebo i lízátko), postupně se ze samotné činnosti jako takové začne radost vytrácet.

Vytváříte tak v sobě totiž závislost na vnějších podnětech a vaše mysl se postupně více a více soustředí na pouze odměnu. Místo toho, abyste se radovali z aktivity, která vám dává smysl, začínáte přemýšlet o odměně a o tom, co s ní následně uděláte a jak dosáhnete toho, aby byla co největší.

Jakmile svou odměnu nedostanete anebo vám přijde nedostatečná, přichází ještě navíc frustrace. A to velmi rychle. Neděláte to už přeci pro nic za nic, tak kde ksakru to lízátko je? Nebo peníze, prémie, zakázka, cokoliv. Takže důsledkem je nejen snížení vnitřní motivace, ale i nižší výkonnost, odhodlání a kreativita. A tedy i horší výsledky. Odměny tedy nejsou tím nejlepším způsobem, jak se motivovat. Nebo jak motivovat druhé.

Motivují vás tedy odměny?

Odměny vás motivují především k získání odměny jako takové. 

Nemotivují vás k učení, hledání kreativního řešení nebo jakékoliv snaze navíc.

Odvozování sebehodnoty od výkonu

Soutěžení a srovnávání jsou dalšími běžnými, ale velmi nebezpečnými způsoby, jak sebe nebo druhé motivovat. Čím více svou motivaci poháníte snahou něco nebo někoho překonat, tím více odvozujete pocit vlastní hodnoty od vlastního výkonu. A samozřejmě to ovlivňuje vaše vnímání ostatních a zvyšuje vaši nepřátelskost vůči nim. Všichni se stávají vašimi konkurenty, které potřebujete porazit (nebo alespoň dohnat), abyste za něco stáli.

Zvlášť v dnešní době je pro nás super ženy snadné propadnout emancipaci a snažit se světu (a zejména mužům) dokázat, že se jim ve všem dokážeme vyrovnat. Jenže tím spíš se řítíte do chřtánu vyhoření a ještě k tomu velmi oslabujete své zdravé sebevědomí. Jakmile totiž přestanete podávat výkony, začnete pochybovat, zda náhodou nestojíte úplně za prd. A věřte mi, dostat se z tohohle bludného kruhu není nic jednoduchého.

Odměny, soutěžení a srovnávání se mají z dlouhodobého hlediska
na naši vnitřní motivaci negativní vliv.

– jak se motivovat –

Co posiluje vaši vnitřní motivaci?

Ať už si svou motivaci chcete povzbudit krátkodobě (protože třeba potřebujete nutně dodělat nějakou práci) nebo si chcete zvednou její dlouhodobou úroveň, způsobů, jak toho dosáhnout a jak se motivovat opravdu správně, existuje mnoho. Každý jste unikát a funguje na vás trochu něco jiného, tohle jsou 4 věci, které jsou podle mě víceméně universální a jsou cestou, jak se motivovat opravdu dlouhodobě.

1. Pocit smysluplnost

Je velmi těžké nutit se do aktivit, které vám zkrátka nedávají smysl. Plýtváte tak svou energií a časem nejen na něco, co vám připadá zbytečné, ale dokonce i tím, že se mermomocí snažíte do té činnosti dokopat. Obvykle se to projevuje nechutí, poklesem nálady, ale hlavně klasickým zabíjením času čímkoliv kromě aktivity samotné (tj. prokrastinací). Každý z nás má pouze omezený čas. Věnujte se tedy zejména tomu, co vám smysl opravdu dává.

Pokud provádíte práci pro někoho jiného, zjistěte si jeho záměr a očekávání. Jakmile totiž rozumíte tomu, proč něco děláte a jaký má výsledek vaší práce dopad, dokážete si udržet motivaci v průběhu. Snadněji najdete motivaci úkol nejen začít, ale i dokončit.

Pocit smysluplnosti posílíte tak, že si vytvoříte svůj vnitřní kompas. Zvědomte si své osobní hodnoty, svou osobní vizi a misi, a začněte se věnovat především činnostem, které jsou s vámi a vaším kompasem v souladu.

Přečtěte si, proč právě osobní hodnoty jsou zkratkou ke spokojenému životu, anebo rovnou naskočte do mého minikurzu ZDARMA, kde si je můžete zvědomit: 1. krok k vědomému autentickému životu.

2. Pocit odpovědnosti i svobody

Možnost svobodné volby je důležitým předpokladem pro to, abyste dokázali převzít osobní odpovědnost za jakoukoliv činnost. Abyste byli opravdu angažovaní a motivovaní odvést práci co nejlépe, musíte být schopni výsledek ovlivnit. Jakmile se někdo snaží přehodit na vás odpovědnost za výsledek, aniž by vás nechal dělat v průběhu činnosti vlastní rozhodnutí, narůstá automaticky vaše frustrace, pocit bezmoci a nechuť takový úkol dokončit (nebo vůbec začít).

Posilte tedy svou angažovanost a vnitřní motivaci tím, že si před každým úkolem, který vám zadává někdo jiný (klient, zaměstnavatel, kolega či partner), vyjasníte, jakým způsobem má vaše spolupráce probíhat. Definujte jasně a srozumitelně svou roli, své odpovědnosti i možnost rozhodovat, očekávání druhé osoby a výsledek, kterého chce dosáhnout. Zjistěte, proč to máte dělat, a vybudujte si jasné hranice.

3. Pocit vděčnosti a ocenění

Pravidelné odměňování v dlouhodobém horizontu oslabuje vaši vnitřní motivaci, takže opatrně. Neznamená to ale, že byste se vůbec neměli za své úspěchy (malé i velké) ocenit. Naopak. Naučte se sami sebe pochválit za svůj výkon a všechno, co zvládnete během dne (týdně, měsíce či roku), ale i za to, jak pečujete o sebe a své zdraví. Protože chápat a respektovat své momentální potřeby si rozhodně pochvalu zaslouží.

Buďte vděční sami sobě, že jste tam, kde jste, ale i za to, že prostě jste. Nejsnazším způsobem, jak se naučit ocenit sebe i ostatní, a uvědomit si, za co všechno ve svém životě můžete být vděční, je vést si Deník vděčnosti.

Nástroj: Deník vděčnosti

Každý den si zapište alespoň 3 nové věci, za které jste vděční – sami sobě, případně ostatním. Je důležité, abyste každý den napsali vděčnost opravdu novou a neopakovali dny předchozí.

Donutíte tak svůj mozek, aby během dne začal nové možnosti a příležitosti vyhledávat. Postupně ho tak vytrénujete k tomu, aby se soustředil spíše na ty pozitivní události, a díky tomu nejen zvýšíte úroveň své vnitřní motivace, ale budete celkově spokojenější a vyrovnanější.

4. Jasné cíle a kroky

Mnoho lidí v dnešní době jede na autopilota a nechá se unášet proudem. Jdou s davem a doufají, že to tak nějak dobře dopadne. Často to končí vyhořením nebo u psychologa, kde se snaží dopátrat toho, proč vlastně nejsou spokojení, když z objektivního hlediska přeci mají všechno pro to, aby šťastní byli. Problém je v tom, že mnoho z nich prostě nežije vědomě a ignoruje své vlastní vnitřní potřeby a sny. Nemají žádné sny, které by byly autentické a opravdu jejich vlastní, natož aby řešili, jak se motivovat a svých cílů dosahovat.

Jasné cíle, spolu s vaším vnitřním kompasem, vám dají jistotu, že se pohybujete tím správným směrem. Že svou energii a čas využíváte tak, abyste se opravdu posouvali vstříc tomu, kde (kdo a s kým) chceme být. Abyste si plnili své sny a žili pěkně po svém, tak jak chcete. Hezky autenticky.

Stejně jako to řekla Kočka Alence:

„Číčo, řekla bys mi, prosím, kudy se dostanu odtud?“ řekla Alenka.
„Záleží na tom, kam se chceš dostat,“ řekla kočka.
„To je mi jedno kam – „ řekla Alenka.
„Pak je jedno, kudy půjdeš,“ řekla kočka.

Úryvek z knihy Alenka v kraji divů a za zrcadlem

Takže jak se motivovat správně?

V tom ideálním případě se naučte v co největší možné míře pracovat se svou vnitřní motivací, kterou posílíte tím, že:

  1. si ujasníte své osobní hodnoty a vytvoříte svůj vnitřní kompas,
  2. budete mít na paměti, proč něco děláte a jaký má výsledek vaší práce dopad,
  3. si ohlídáte možnost věci ovlivnit, pokud za ně máte nést odpovědnost,
  4. se naučíte sami sebe ocenit,
  5. si budete více všímat pozitivních událostí a budete vděční.

Abyste se ale vůbec do něčeho zpočátku dokopali, doplňte to občas i o motivaci vnější. Jako první impulz vnější motivace rozhodně neuškodí, jen si dejte pozor, abyste se na ní nestali závislí. Stanovte si nějaký ten deadline, občas se odměňujte anebo využijte služby osobního kouče. Ten totiž zpočátku figuruje jako vnější motivace, ale postupně vás vede k tomu, abyste našli a pracovali s tím, co vychází opravdu z vás. 

Pokud na to nechcete být sami a moje energie vám sedí, objednejte se na úvodní schůzku ZDARMA.
Seznámíme se a najdeme způsob, jak vaši motivaci pořádně boostnout.

Na počtenou příště

Lucie

Vaše názory

0 komentáøù

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *