Jdete vstříc své vysněné výplatě. Máte za sebou přípravu, které jsem se věnovala v prvním díle této mini série: 13 kroků k vysněné výplatě – 1. díl: Příprava). A tak jste věnovali dostatek času rozmyšlení si, co vlastně chcete, rozhlížení se, jaké jsou možnosti na trhu, a shromažďování dat o tom, jakou máte hodnotu pro společnost, ve které pracujete.

Porazili jste zbytečné obavy a strachy, na které jsem se zaměřila ve druhém díle 13 kroků k vysněné výplatě – 2. díl: Odhodlání, abyste nešli vyjednávat v emočním stresu (a tedy za pro vás dost nevýhodných podmínek).

A nyní zbývá už jen domluvit si schůzku s nadřízeným a jít si ty peníze vyjednat.

Krok #7: Domluvte si schůzku

Rozhovor o zvýšení platu obvykle nebývá pětiminutovka, kterou stihnete vyřešit ve dveřích. Dopřejte proto sobě i nadřízenému dostatek času a prostoru pro férové vyjednávání a domluvte si společnou schůzku (nezapomeňte sdělit svůj záměr). Termín vyberte takový, abyste měli dostatečnou rezervu a nemohlo se stát, že uprostřed diskuse budete muset vy nebo váš nadřízený odejít například na jinou schůzku.

Obecně nejvhodnější čas na diskusi o navýšení mzdy je doba, kdy se firmě daří. Kdy má dobré výsledky, dostatek zakázek/klientů, dobré postavení na trhu atd. V takovém případě máte rozhodně větší šanci uspět.

Stejně tak je dobré využít doby, kdy je ve firmě relativní klid. Těsně před uzávěrkou nebo před dokončením velkého projektu bude pravděpodobně váš nadřízený mít starosti s tím, aby všechno klaplo, a nemusí být v úplně ideálním rozpoložení.

Krok #8: Vyzkoušejte si to nanečisto

Už jsem o tom psala v minulém článku, ale přijde mi to tak důležité, že to zmiňuji ještě znova, explicitně.

Neponechávejte věci náhodě a pořádně si to natrénujte. Vyzkoušejte si to nanečisto sami před zrcadlem, ale ideálně také s nějakým parťákem, který si zahraje roli vašeho nadřízeného (např. s partnerem či partnerkou doma, s kamarádem v hospodě nebo klidně po telefonu). Možná váš parťák přijde s argumenty, které vás zatím nenapadly.

Pokud se chystáte na velice důležité vyjednávání a chcete být opravdu připraveni, pak si role s parťákem ještě prohoďte (on si zahraje vás a vy svého šéfa). Vžijte se do role svého nadřízeného, snažte se přemýšlet jako on a možná vám díky tomu svitne, na co váš šéf vlastně slyší, a můžete to posléze zapracovat do své vyjednávací strategie.

Krok #9: Vyfikněte se

Možná běžně chodíte v tričku a jeanách a připadá vám trochu směšné se na takový rozhovor se šéfem ukázat najednou v kostýmku a s podpatky (případně v kvádru). Rozhodně se ale vyplatí se obléct co nejlépe. Ať už si to totiž uvědomujeme nebo ne, to, jak je druhý oblečený, na nás má na podvědomé úrovni velký vliv.

Pokud si na své garderobě dáte záležet, poukazujete na svou sílu, sebejistotu a potenciál. Budete působit jako seriózní partner pro vyjednávání. A toho přeci chcete docílit. Navíc se díky tomu budete i vy sami cítit sebevědoměji.

Krok #10: Napište si tahák

Sepište si všechny body, které chcete probrat, na papír. Může se stát, že se pod vlivem nervozity trošku zamotáte, nebo že vás zaskočí reakce nebo argumenty nadřízeného. Může se také stát, že se váš šéf pokusí odvést pozornost od jednotlivých bodů jinam a vy se pak v diskusi prostě ztratíte.

Často se stává, že pak odcházíme vnitřně zmatení a nespokojení a jen si plácáme do čela, co vše jsme zapomněli zmínit nebo kde jsme se nechali snadno odbýt.

Mějte proto tahák po ruce a kontrolujte, zda jste se zvládli dotknout všech bodů, která pro vás byla v diskusi důležitá. Přeci jste se nepřipravovali jen tak zbůhdarma!

Krok #11: Zbavte se trémy

V druhém díle této mini série článků jsem se věnovala tomu, jak si racionalizovat základní obavy a strachy, které nás při žádání o navýšení mzdy napadají.

Mít trému, zvlášť když vám na něčem opravdu záleží, je naprosto přirozené. Existuje ale několik způsobů, jak se s ní můžete úplně popasovat nebo ji alespoň utlumit.

Náš přístup ke stresu

Fyzické projevy stresu, jako jsou bušení srdce, zrychlené dýchání nebo pocení, nás mají připravit na nadcházející těžkou (dříve životu nebezpečnou) situaci. Plníme plíce kyslíkem, okysličujeme mozek a rychle pumpujeme čerstvou krev do končetin, abychom je okysličili a rozehřáli, připravili na nutnost boje nebo útěku.

Dřív nás tyto projevy chránily před smrtí, dnes už nám spíše škodí, jenže tělo samo o sobě zkrátka nepozná rozdíl mezi reálnou hrozbou (např. při nehodě, ohrožení) a naučeným strachem (např. že přijdeme o práci, budeme za blbce apod.). My sami často přikládáme naučeným strachům stejnou emoční reakci jako má reálná hrozba.

Obecně vnímáme stres jako škodlivý, zejména ten dlouhodobý. Při stresové situaci se nám obvykle sužují cévy, proto je dlouhodobý stres tak spojován s kardiovaskulárními onemocněními.

Studie ale dokazují, že jakmile vnímáme stres jako přirozenou a prospěšnou reakci těla, která nás má ochránit, pozmění se i fyzické projevy v našem těle (například cévy se nezúží). Tento stav se pak fyzicky přibližuje chvílím, kdy cítíte odvahu, odhodlání a radost.

Pokud se rozhodnete nahlížet na stres jako na něco přínosného, nebude mít tak negativní dopad na váš život, a dokonce vám může opravdu být i prospěšný.

Pokud by vás zajímalo téma více, zde velmi zajímavý TED talk psycholožky Kelly McGonigal.

Zvědavost a vzrušení místo strachu

Další možností je vyměnit strach za zvědavost a vzrušení. Zkrátka se místo toho strachu, co hrozného se může stát, soustředíte na to, na co se můžete těšit.

Například na to, že:

• se naučíte něco nového, získáte novou zkušenost,
• jste zvědaví, jak se s tím popasujete,
• se těšíte na to, jak si vyzkoušíte vyjednávání naostro v praxi,
• vás zajímá reakce nadřízeného na to, jak jste se skvěle připravili.

A tak dále.

Je to stejný princip jako výše. Ve chvíli, kdy začnete svou pozornost zaměřovat na to, na co se můžete těšit, vaše tělo pochopí, že nejde o život, a stres povolí. Přiznám se, že to může být ze začátku dost makačka, ale tréninkem se tahle dovednost osvojit dá.

Držení těla

Když jsme smutní, jsme shrbení a máme svěšená ramena. Když jsme veselí a cítíme odhodlání, máme záda a ramena narovnaná a zvednutou bradu. Že naše nálada ovlivňuje naše držení těla, to je nám asi zřejmé. Málokdo si ale uvědomuje, že ta cesta je obousměrná a že změnou postoje můžeme změnit své rozpoložení. 

Držte tedy tělo vzpřímeně, narovnejte záda i ramena a přirozeně tak posílíte své sebevědomí a odhodlání.

Krok #12: Mluvte klidně a k věci

Nechoďte kolem horké kaše a jděte rovnou k věci. Nemarněte drahocenný čas svého šéfa ani svůj. Pokud jste neavizovali svůj záměr schůzky doteď, rozhodně hned sdělte, proč tu nyní jste. Váš nadřízený nebude muset dlouho přemýšlet nad tím, kam tím vším vlastně míříte.

Rozhovor můžete otevřít třeba i tak, že požádáte o zpětnou vazbu: „Děkuji, že sis na mě udělal čas. Mohli bychom začít tím, jak jsi se mnou a prací, kterou odvádím, spokojený?“

Plynule přejděte ke svým požadavkům a argumentům. Můžete případně zmínit, že máte jinou nabídku. Že byste se opravdu rádi přiblížili konkrétní částce, ale že pokud by tomu firma nebyla nakloněna nebo si to nemohla dovolit, že pravděpodobně odejdete za lepší nabídkou. Tak to prostě chodí, není na tom nic špatného, že o jiné nabídce přemýšlíte. Rozhodně ale nijak nevyhrožujte, protože takového zaměstnance pravděpodobně nikdo ve své firmě chtít nebude.

Buďte otevřeni diskusi. Důvodů, proč se třeba nadřízený s přidáním zdráhá může být mnoho. Proto se ptejte a zjišťujte informace. Co můžete ze své strany pro úspěšné navýšení platu udělat? Jak fungují procesy navyšování mezd ve firmě? Kdo o vašem zvýšení platu kromě přímého nadřízeného rozhoduje?

Krok #13: Neodcházejte s prázdnou

Pokud vám šéf nevyhoví, neodcházejte s prázdnou. Hledejte alternativy. Diskutujte. Ptejte se, co můžete udělat pro to, abyste se za rok na podmínkách dohodli. Je šance, že přeci jen najdete společnou řeč, a nadřízený vám nabídne jiné řešení (třeba účast ve školícím programu nebo vás upozorní na nově otevřenou pozici, která více vyhovuje vašim platovým podmínkám apod.).

Možná budget na mzdy zaměstnanců společnost schvaluje na rok dopředu a budete si muset počkat. V takovém případě se domluvte v ideálním případě na podepsání smlouvy o smlouvě budoucí. Chtějte zkrátka písemné potvrzení vzájemné dohody (mail, cokoliv). Mohlo by se totiž stát, že se po nějakém čase nadřízený z dohody, se kterou vy počítáte, bude chtít vykroutit. Stůjte si za tím, chráníte tím sebe.

Závěrem

Když jde o vyjednávání, rozhodně se dobře připravte a sežeňte si potřebné informace. Vyzkoušejte si argumenty nanečisto, nejlépe s někým dalším, dobře se oblékněte a jděte na to. Hlavně v klidu, vyrovnaně, otevřeni diskusi. Protože kdyby vám nadřízený například nemohl hned vyhovět, máte šanci najít nějakou dočasnou nebo náhradní alternativu, která možná vaše potřeby uspokojí.

Berte vyjednávání o navýšení mzdy jako cennou zkušenost. Jednak si tím zlepšujete vyjednávací dovednosti, takže kdyby to teď nevyšlo, už jen praxí zvyšujete svou šanci příště. A taky vám to obvykle ukáže nadřízeného v pravém světle. Všímejte si, jak reaguje, zda je upřímný a jedná férově, nebo zda se snaží ze všeho vyvlíknout. Vnímejte, zda je přístupný diskusi nebo prostě odsekne, aniž by byl ochotný se o dalších možnostech vůbec bavit.

Tyhle informace vám dávají důležitá vodítka, abyste se mohli rozhodnout, zda například chcete dále ve firmě (a pod vedením takového šéfa) zůstat, nebo zda je čas změnit pole působnosti.

Ať už to dopadne jakkoliv, rozhodně se zase o kus posunete! A kdyby to náhodou nevyšlo, máte přeci svůj plán B, pro který se můžete rozhodnout.

Pokud jste ještě nečetli předchozí díly této mini série, rozhodně tak učiňte:

• 13 kroků k vysněné výplatě – 1. díl: Příprava
• 13 kroků k vysněné výplatě – 2. díl: Odhodlání

Jaká je vaše zkušenost s žádostí o přidání? Je to pro vás stresující nebo je to výzva, kterou rádi pokoříte? Co vám osobně pomáhá poprat se s trémou? Podělte se se mnou v komentářích.

Na počtenou příště

Lucie