Někdy v člověku už buchnou všechny saze, naštve se a prostě vletí do kanceláře a řekne si o víc. Jen tak. Tady a teď. Bez příprav. Ten nápor nespokojenosti se přetaví ve vztek, který pohání vaši sebedůvěru. Všechen strach a obavy jsou úplně přehlušeny zlostí, cítíte se v právu. A ačkoliv je ten nával odhodlání skvělý, často je to známka toho, že jste si neřekli vlastně dostatečně včas.

Jednak to znamená, že jste byli až příliš dlouho ochotni pracovat za současných podmínek, i když jste se cítili podhodnocení. A jednak nemáte situaci tak úplně pod kontrolou. Jednáte pod silným vlivem (negativních) pocitů, a to s sebou nese riziko, že se to někde pokazí. Že nebudete otevřeni diskusi, že budete působit neprofesionálním dojmem, že zatlačíte způsobem, který třeba potenciální vůli ve vašem nadřízeném dočasně (nebo natrvalo) zamkne.

V 1. díle jsem psala o tom, jak se připravit (kroky 1 – 5). V tomhle bych se ráda věnovala tomu, jak se konečně odhodlat a dojít si říct o přidání ještě předtím, než pohár dočista přeteče. Abyste tak zbytečně nepřicházeli o peníze (ušlý zisk), svou pracovní angažovanost (těžko budete milovat svou práci, když si budete připadat podhodnocení), a taky abyste si neničili své zdraví (nervy).

Krok #6 – Porazte obavy a odhodlejte se k akci

Zbavte se zbytečných obav

Ano, ono se to snadno říká, ale hůř dělá. Já vím. Naše mysl zvládá vyprodukovat snad tisíc katastrofických scénářů za sekundu a my máme pocit, že cokoliv bychom v té věci podnikli, vzhledem k vysokému riziku se nám to prostě nevyplatí. Obvykle nakonec sami sebe uchlácholíme, že být nespokojená, ale v jakési jistotě a bezpečí své komfortní zóny, je vlastně lepší než jít riskovat, že by nastal kterýkoliv z těch scénářů.

Možná vás taky brzdí obecné obavy: Co když…

• se ztrapním / budu za blbce?
• to neřeknu správně?
• je moje otázka hloupá?
• si všimnou, že něco neumím?
• mi řekne ne / mě odmítne?
• nejsem dost dobrá/dobrý?
• jinde bude hůř?
• se mi to nepovede / (zase) selžu?

Jenže pokud chcete růst, budete muset začít vycházet ze své komfortní zóny. Jinak to zkrátka nejde. Takže začněte s těmito omezujícími obavami něco dělat teď hned.

A protože tohle je něco, s čím se potýká asi každý z nás – nejen, když si jde požádat o přidání -, rozhodla jsem se vytvořit mini kurz zdarma, abyste pochopili, jak to funguje, a naučili se s tím pracovat. Více informací případně najdete na konci článku.

Berte to jako cennou zkušenost

Ať už to dopadne jakkoliv, každý reálný krok, který jste na té cestě za vysněnou výplatou udělali a ještě uděláte, nebyl a nebude zbytečný. Náš mozek je totiž neuroplastický a vším, co děláme, si vytváříme nové neuronové cesty. A opakovaným děláním (tréninkem) je posilujeme.

Všechno zlé je pro něco dobré.

Pokud jste poslali životopisy a byli na několika pohovorech, pravděpodobně z vás pomalu začala padat nervozita a každý další pohovor už se zdál snadnější a snadnější. Rozkoukali jste se, přestali koktat, přestali se tolik bát. Už víte, jak to chodí, na co se ptají, co asi dělá dojem a co ne. Už víte, že když se to nepovede, vlastně se svět nezboří. To jsou přeci úžasné zkušenosti!

Stejně tak, pokud si zkusíte svou řeč sami před zrcadlem nahlas, pravděpodobně se poprvé budete zadrhávat. Pak to zkusíte znovu, pak znovu a pak ještě jednou. Pak to zkusíte říct partnerovi/partnerce nebo kamarádům, několikrát. Vyslechnete si názor a budete moci svou řeč trochu upravit. A jakmile půjdete za nadřízeným, pravděpodobně už budete mít jasno, co chcete říct a jak, a bude to pro vás mnohem snazší.

Berte to jako náhled za oponu

Možná jste zkrátka hodní a rádi děláte svou práci dobře. Jste kolegiální, loajální a poctiví a stavíte si na tom. Jenže, žel bohu, většina lidí kolem nás, a zejména pokud jde o byznys a peníze, takoví nejsou. Mnohdy je zajímá jen to, zda se jim vyplatíte a případně jakou nad vámi mají moc.

Pokud jste zakotvili ve slušné firmě, kde máte pocit, že se o vás starají a jako zaměstnance si vás opravdu cení a váží, pak je to skvělé!

Zkuste si tedy rychlý test:

• Podporuje vás zaměstnavatel v tom, abyste měli svůj osobní život i práci v rovnováze? Nebo čím více pracujete, tím lépe pro něj?
• Má pochopení pro to, když se něco ve vašem osobním životě semele? Nebo jsou důležitější peníze a deadliny?
• Máte výčitky, když jste nemocní nebo si vybíráte dovolenou? Je pro vás zaměstnavatel v takové chvíli oporou nebo je jen nervózní, že neděláte svou práci?
• Stará se váš zaměstnavatel o to, zda vás práce naplňuje a zda jste spokojení? Nebo je mu to jedno, protože je prostě nutné tu práci odvést a tečka?
• Navyšuje vám zaměstnavatel plat/mzdu sám alespoň s narůstající inflací? Nebo má problém s každou stovkou navíc?
• Když se cítíte přetížení a máte pocit, že v takovém tempu akorát brzy vyhoříte, snaží se vám zaměstnavatel odlehčit? Nebo má spíše plná ústa výmluv, proč vám pomoci nemůže (kapacity, peníze, vnitřní směrnice, cokoliv)?

Mohla bych tu pokračovat do nekonečna, ale předpokládám, že jste pochopili mou pointu. Kolikrát si namlouváme, jak je náš zaměstnavatel vlastně fajn, ačkoliv ve skutečnosti není. Chceme se uchránit před pravdou, jen abychom se nemuseli vnitřně potýkat se změnou, která je nepohodlná.

Berte to jako šanci nahlédnout za oponu. Vidět a uvědomit si, jak se věci ve skutečnosti mají. Vnímejte, jak váš nadřízený reaguje, jaká používá slova, zda je otevřený nebo se vymlouvá, zda se o vás zajímá nebo zda mu jde o vlastní pozici, zda se firma stará o lidi nebo jen o to, aby vás co nejvíc vyždímala, zda můžete vůbec dosáhnout na peníze, které (třeba v budoucnu) chcete.

Chtějte znát pravdu, protože pravda zůstane pravdou, i když se vám to bude líbit nebo ne.

I když si sebe víc budete přát, aby byla jiná, bude to stále ta stejná pravda.

Všechno to vstřebejte a použijte k tomu, abyste udělali lepší rozhodnutí pro svou budoucnost.

Racionalizujte

Poslední můj tip, jak se poprat s obavami, je prostě je racionalizovat a kousek po kousku bourat.

Takže tady jsou ty nejběžnější obavy, které slýchám od kolegů a klientek, které se bojí si říct o peníze navíc.

Strach, že vás vyhodí

Už jste to někdy zažili? Viděli jste, že by někoho vyhodili jen kvůli tomu, že si řekl o vyšší mzdu? Já nikdy ani neslyšela o někom, kdo to viděl třeba z druhé ruky, přesto mám pocit, že tenhle strach je snad ten nejobvyklejší.

Takže zde fakta, která by snad mohla pomoci.

Smlouva na dobu určitou, DPČ, DPP či spolupráce na IČO

Pokud máte ještě smlouvu na dobu určitou, může se zaměstnavatel samozřejmě rozhodnout (z jakéhokoliv důvodu), že vám smlouvu neprodlouží. U DPČ A DPP s vámi může zaměstnavatel rozvázat spolupráci z jakéhokoliv důvodu nebo i bez uvedení důvodu.

Říkám si ale: kdo by chtěl v takové firmě pracovat? Pokud by někdo kvůli takové věci s vámi chtěl rozvázat pracovní vztah, berte nohy na ramena dobrovolně! Najděte si příjemnější místo, kde bude lidštější přístup!

Smlouva na dobu neurčitou

Pokud máte smlouvu na neurčito, má zaměstnavatel jen málo možností, jak vás vyhodit. Toto upravuje zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce.

Muselo by se jednat o:

• organizační změny ve firmě (zrušení nebo přemístění firmy, nadbytečnost, snižování stavu zaměstnanců aj.).
  V takovém případě vám přísluší odstupné.

Případně může Zaměstnavatel s vámi rozvávat pracovní smlouvu:

• pokud již nejste dle lékařského posudku schopni svou práci vykonávat nebo
• za hrubé porušování povinností.
  Pokud se navíc nejedná o nějaký trestný čin nebo opilost na pracovišti, musí vás zaměstnavatel nejdříve upozornit a dát vám čas na nápravu, po několika pokusech teprve s vámi může poměr rozvázat.

Doporučuji (obecně) pročíst si Zákoník práce, ať víte, jaká práva a povinnosti vy a váš zaměstnavatel máte. Pokud jste ve slušné firmě a sami se slušně chováte, je tento strach opravdu iracionální, takže se ho můžete prostě v klidu zbavit.

Strach, že vám šéf začne posléze dělat zle

Moc ráda bych řekla, že jsem to nikdy nezažila, ale opak je pravdou. O své zkušenosti jsem psala v jednom z mých prvních článků: Obětí bossingu (moje osobní zkušenost). Jednalo se o velkou firmu s opravdu toxickou firemní kulturou, kde podobné praktiky byly podporovány shora.

Pokud máte pocit, že jste v podobném prostředí, začněte se poohlížet jinde teď hned. Za ten negativní dopad na vaše zdraví to opravdu nestojí!

Většina vedoucích se ale na vás skrz prsty nezačne dívat jen proto, že jste projevili zájem o víc peněz. Obvykle vám otevřeně řeknou, zda vám přidat mohou a/nebo chtějí, případně za jakých podmínek.

Strach, že budete za blbce

Je zajímavé, jak mnoho z nás se bojí, že ze sebe udělá blbce, když si půjde říct o víc peněz. Už ale neřešíme, zda jsme za blbce, když se necháme vyplácet pod naši skutečnou hodnotu. Upřímně mám pocit, že mnohem víc lidí smýšlí jako o hlupácích spíš o těch, kteří si nikdy neřeknou o víc, než že by tomu bylo naopak. Představte si, že by vaše kamarádka (sestra, dcera, někdo blízký) byla chytrá, opravdu šikovná a skvěle odváděla svou práci. Co se týče čísel na výplatní pásce, už by to tak slavné nebylo, přitom lidé na jejím místě průměrně berou mnohem více. Co byste jí řekli? Asi ne, že by byla blbá, že si chce jít zkusit říct o víc peněz.

Nemáte se navíc proč cítit hloupě. Zkrátka chcete víc, na to přeci má každý právo. Chcete víc peněz, jiné podmínky, tak to cítíte, to chcete. Tečka. Pokud váš šéf za něco stojí, tak ho nic z toho snižovat ani nenapadne.

Pokud máte šéfa, který z vás toho blbce bude chtít udělat, pak je to na jeho straně, a ne té vaší. Obvykle takoví lidé jen snižují ostatní, protože se sami bojí, že budou za blbce. Pak ale není moc co řešit, prostě to běžte zkusit, a nedělejte si ze soudů takového člověka vůbec hlavu.

Strach, že nejste dost… dobří, chytří, hezcí, zkušení, cokoliv

Někdy nás záměrně snižují vedoucí, abychom si nevyskakovali a neříkali o víc peněz. Pokud je to váš případ, pak rychle pryč! Ušetřete své zdraví, sebehodnotu i nervy!

Obvykle to ale zvládáme my sami. Prostě se podceňujeme. A používáme to jako výmluvu, abychom nemuseli vykračovat ven ze své komfortní zóny.

Jste skvělí, jste úžasní a máte ohromný potenciál! Každý z nás má! A pokud dnes nevíte a neumíte všechno, je to naprosto v pořádku! Zítra můžete být zase o kus lepší! Přestaňte se držet zpátky a vykročte vstříc svému štěstí. Máte na to!

Pokud máte ale pocit, že jste firmě zase tolik prospěšní nebyli, jen byste chtěli nějakou korunku navíc, nejdřív zvyšte svou hodnotu pro firmu. Prostě na sobě mákněte a v následujícím půl roce, roce nebo dvou ukažte (sobě a vedení), co ve vás je, a pak teprve si běžte říct o navýšení mzdy. Za prvé získáte sebedůvěru a budete se cítit pevní v kramflecích, za druhé nashromáždíte důkazní materiál, aby vás firma ocenila.

Strach, že budete nervózní

Pokud to pro vás je důležité a neděláte to často, pravděpodobně nervózní budete, a je to v pořádku. Naprosto přirozené. Vyzkoušejte si svou řeč nanečisto. Nejen v duchu, ale pěkně nahlas. Řekněte své partnerce nebo partnerovi o zpětnou vazbu, zkuste se o své argumenty podělit s kamarády nebo si to zkuste alespoň sami před zrcadlem.

Často máme pocit, že to máme v mysli srovnané, ale jakmile to pak slyšíme vycházet ze svých úst nahlas, nestačíme se občas divit, co ze sebe zvládneme vysoukat. Takže si to přeříkejte párkrát nahlas a najděte způsob, jak jít pokud možno rovnou k věci, aniž byste se příliš motali kolem horké kaše.

Závěrem

Takže abych to shrnula…

Přestaňte se bát riskovat a vykračovat ze své komfortní zóny. Pokud chcete růst, nic jiného vám ani nezbývá. A nebojte se, že by vás šéf vyhodil, dělal z vás blbce nebo vám začal dělat zle. Pokud se tak stane, alespoň vám to otevře oči a popostrčí vstříc lepším možnostem!

V dnešní době o práci opravdu není nouze, zvlášť pro šikovné lidi. Jen nám to ti zaměstnavatelé neřádi rádi tají, aby vás strach udržel na místě.

Přestaňte se bát, že budete za blbce. Každý děláme chyby. Nikdo nevíme všechno. Je to naprosto přirozené a normální. Akorát se zbytečně držíte zpátky a vaše vysněná budoucnost se vám vzdaluje. Tím, že budete sedět v koutě, se nic nezmění. A cokoliv, co se stane, zůstane jen cennou zkušeností, když budete chtít.

To zvládnete!

No a kdyby cokoliv, máte plán B.

Pokud jste ještě nečetli, pak zde je 13 kroků k vysněné výplatě – 1. díl: Příprava.

A rozhodně se nezapomeňte přihlásit na čekačku minikurzu, abyste se naučili, jak se zbavit zbytečných obav, které vás brzdí, a konečně se pohnuli z místa! Jakmile mini kurz dokončím a spustím, přistane vám do mailu notifikace a budete se na to moci hned vrhnout!

Na počtenou příště

Lucie